Standardní délka hřebíků pro aplikaci do příložky – min. 6 cm.
Standardní délka hřebíků pro aplikaci do dřeva (trámy, fošny, klíny) – min 9 cm.
Označení hřebíkových vzorů – počet hřebíků.
Hřebíky se rozmisťují ve tvaru hodnoty 5 na hrací kostce, k zajištění maximální pevnosti spoje.
Příložky slouží ke spojení jednotlivých dřevěných prvků a zvýšení celkové odolnosti sestav vůči nežádoucímu pohybu např. při sekundárních otřesech při zemětřeseních.
Doporučený materiál: překližka minimální tloušťky 1,8 cm
Použité standardní typy příložek:
POZOR DŮLEŽITÉ! Příložky umísťujeme vždy tak, aby nedošlo k jejímu dotyku s podpíranou konstrukcí, ideálně nechat „odskok“ od styčné hrany opěrného prvku cca 0,5 cm viz obrázek.
Výztuhy slouží ke zpevnění sestav a brání prohnutí nosných prvků mimo osu zatížení.
Doporučený materiál: fošna průřezu 10 × 5 cm
Limitní délka nosného prvku (vzpěra):
- Určuje maximální délku nosného prvku bez potřeby výztuhy.
- Limitní délka se stanoví jako součin konstanty LD a menšího rozměru průřezu.
- Konstanta LD = 35
Příklad stanovení limitní délky nosného prvku:
- hranol průřezu 10 × 10 cm
- konstanta LD = 35, nejmenší rozměr průřezu hranolu = 10 cm
- LMAX = 35 x 10 = 350 cm
Klíny slouží k vymezení polohy sestavy vůči místu instalace. Po dopnutí klínů dochází k aktivaci sestavy, která v tomto okamžiku přebírá zatížení podpírané konstrukce a tím stabilizuje konstrukční systém.
- Klíny standardně používáme v párech.
- Šikminy klínů se musí vzájemně dotýkat po celé ploše.
- Dopnutí klínů se provádí údery dvěma kladivy do protilehlých konců klínů.
- Po dokončení sestavy se klíny zajistí dvěma hřebíky pod úhlem. Pro případ dodatečného dopnutí klínů se doporučuje zatloukat hřebíky tak, aby je bylo možné vytáhnout.
POZOR! Dopnutí klínů provádět citlivě s ohledem na podpíranou konstrukci, aby nedošlo k jejímu nežádoucímu pohybu.
- Standardní rozměry klínů:
Zarážky slouží k zajištění nosných prvků v požadované poloze. Brání v pohybu nosných prvků, které na sebe nejsou kolmé. Jejich správné umístění a zajištění hřebíky je zásadní pro celkovou pevnost sestavy.
Doporučený materiál: fošna průřezu 5 × 10 cm
Standardní typy zarážek:
- zarážka délky 60 cm (úhel = 45°)
- zarážka délky 90 cm (úhel = 60°)
Úhel se měří mezi vzpěrou a zemním trámem na straně kde není zarážka, viz obrázek.
Zarážka délky 60 cm – pravidlo pro hřebíkový vzor 6–5–6 hřebíků
Zarážka délky 90 cm – pravidlo pro hřebíkový vzor 9–8–9 hřebíků
Zavětrování slouží k tomu, aby vytvořená sestava získala potřebnou stabilitu a tuhost, především proti působení sil mimo hlavní směr zatížení. Zavětrování přenáší síly v tahu i tlaku, proto se k tomuto účelu doporučuje používat fošny.
Doporučený materiál: fošna průřezu 10 x 5 cm
Limitní délka zavětrovací fošny:
- Určuje maximální délku zavětrovací fošny bez potřeby spojení do písmene X.
- Limitní délka se stanoví jako součin konstanty LD a menšího rozměru průřezu.
- V případě překročení limitní délky fošny, musí být zavětrování spojeno do X.
- Konstanta LD = 50
Příklad stanovení limitní délky zavětrovací fošny:
- zavětrovací fošna průřezu 10 × 5 cm
- konstanta LD = 50, nejmenší rozměr průřezu fošny = 5 cm
- LMAX= 50 x 5 = 250 cm
Zemní kotevní systém zamezuje nežádoucímu pohybu sestavy ve směru zatížení a podílí se na přenosu zatížení do pevného podkladu. Správné ukotvení do země nebo jiné pevné plochy je jedním z klíčových faktorů, zda bude sestava účinná vůči silovým účinkům poškozené konstrukce.
DOPORUČENÝ PRACOVNÍ POSTUP:
- Instalovat vytvořenou sestavu na určené místo, vyrovnat do kolmé pozice.
- Umístit opěrný trám s klíny na určené místo a zajistit ho zemními kotevními tyčemi.
- Dotáhnout klíny zemního kotevního systému.
- Zajistit zemní kotevní systém připevněním příložky v místě spojení opěrného a zemního trámu (nad klíny).
Kotevní tyče umisťujeme (zatloukáme) na požadované pozice s dodržením těchto podmínek:
- Zajistit přímý kontakt a kolmou pozici tyčí vůči opěrnému trámu.
- 2/3 délky tyče zatloukat do povrchu.
- Doporučený rozestup mezi tyčemi je zhruba 30 cm.
Počet tyčí pro jednu sestavu:
- pro pevné povrchy používáme min. 2 tyče,
- pro měkčí povrchy používáme 4 tyče.
Řezání koncových ploch vzpěr se provádí na obou koncích trámu dle zvoleného úhlu sestavy. Konce trámu se seříznou tak, aby vznikly opěrné plochy pro zarážku (případně klíny) a zemní/stěnový trám.
Způsob seříznutí konců trámu je závislá na typu sestavy. V případě ŠIKMÝCH VZPĚR/RAKER se standardně pracuje v režimu úhlů 45° a 60°.
Řezání koncových ploch se provádí v místech, aby byla dodržena stanovena aplikační délka vzpěry.
45° – Optimální úhel sestavy vůči poměru vertikálních a horizontálních sil působící na sestavu. Tento úhel sestavy se doporučuje pro tvorbu většiny sestav. Seříznutí na obou koncích vzpěry je totožné (45°/45°). K vyznačení řezaných ploch v požadovaných úhlech se doporučuje používat speciální pravítka viz obrázky níže.
60° – V tomto úhlu je sestava více namáhána ve vertikálním směru, což zvyšuje nároky na pevnost sestavy (především horní zarážky) a stěnový kotevní systém. Výhodou oproti úhlu 45° je dosažení větší výšky opěrného bodu tzv. INSERTION POINT a menší nárok na manipulační prostor před konstrukcí, seříznutí na obou koních není totožné. Úhly se nanáší na oba konce trámu (60°/30° nebo 30°/60°). K vyznačení řezaných ploch v požadovaných úhlech se doporučuje používat speciální pravítka viz obrázky níže.
Stabilizační sestavy se kotví ke stěnám, stropům nebo podlahám poškozeného objektu, aby zajistily bezpečný přenos zatížení, zabránily posunu či kolapsu sestavy a vytvořily prostorově tuhý a stabilní systém. Ve většině případů se stěnové kotvení aplikuje tam, kde nosný prvek sestavy není v kolmé pozici vůči konstrukci.
Všechny typy šikmých vzpěr (RAKERŮ) – kotvíme do stěnových trámů (do stěn):
ŠIKMÁ VZPĚRA/RAKER – ZÁKLADNÍ
Doporučené typy stěnových kotev:
- ocelové průvlakové kotvy
- ocelové kotevní šrouby
- ocelové tyče (roxory)
- spínací závitové tyče (DYWIDAG)
INSTALACE Z VNĚJŠÍ STRANY
- spínací závitové tyče (DYWIDAG)
INSTALACE Z VNITŘNÍ STRANY
Doporučené podmínky instalace stěnových kotev:
V rámci nouzového zajištění staveb budou kotvy často používány v rozporu s návodem výrobce k jejich použití. V takových případech jsou však zatěžovány převážně ve střihu, nikoli tahem kolmo na stěnu, a proto i v méně soudržném materiálu splní svou funkci.
Výběr místa kotvení:
- Kotvy se instalují do míst s nejvyšší soudržností materiálu. Je nutné se vyhýbat výrazně poškozeným oblastem (např. praskliny, trhliny).
Technické požadavky:
- Minimální průměr kotev je 12 mm.
- Minimální hloubka vetknutí do stěny je 10 cm.
- Do jednoho konstrukčního prvku (např. stěnového trámu) se instalují vždy alespoň dvě kotvy.
Roznášení zatížení:
- Pokud je materiál nesoudržný, je nutné přenést zatížení na větší plochu pomocí roznášecích desek (např. z překližky).
Bezpečnostní zásady:
- V případě zvýšeného rizika pádu konstrukce se kotva instaluje pouze z vnější strany budovy.
- Pokud nehrozí riziko pádu vnitřních konstrukcí, doporučuje se k zajištění svislých konstrukcí použít spínací závitové tyče DYWIDAG, které se upevňují maticemi z obou stran konstrukce.