
Stabilizace poškozených vodorovných konstrukcí. Sestava budována přímo v nebezpečné zóně, po předchozím zajištění prostoru dočasnými podpěrami.
VERTIKÁLNÍ STABILIZACE | TŘÍDA 2 |

Sestava obsahuje 3 až 5 podpěr |
Nosnost jedné podpěry 2,5 t (3 podpěry 7,5 t) |
Max. výška 3,6 m, vzdálenost středů podpěr 90–120 cm |

DOPORUČENÝ PRACOVNÍ POSTUP
- Určit místo instalace sestavy s ohledem na poškozenou konstrukci.
- Zajistit nebezpečný prostor dočasnými podpěrami (ideálně rozpěrnými tyčemi).
- Odstranit nezbytné množství suti k instalaci sestavy.
- Uřezat hlavici a patici dle naměřených délek, vyznačit na nich místa pro umístění podpěr ve stanovené vzdálenosti od sebe (90–120 cm) s dodržením přesahu hlavice/patice na obou koncích (30–45 cm).
- Umístit hlavici a patici na místo instalace sestavy, zajistit dočasně jejich pozici ideálně dvěma rozpěrnými tyčemi v místech, kde nebudou bránit umístění podpěr.
- Uřezat podpěry podle naměřené vzdálenosti hlavice od patice. POZOR! Při jejich řezání pamatovat na zkrácení o rozměr klínů (5 cm).
- Umístit podpěry v kolmé pozici na vyznačená místa na patici s klíny. U patice dotáhnout klíny.
- Odstranit rozpěrné tyče k zajištění pozice hlavice/patice.
- Připevnit středovou výztuhu z obou stran při výšce sestavy nad 2,5 m.
- Zajistit sestavu zavětrováním do písmene X (protáhnout přes hlavici a patici).
- Zajistit příložkami z obou stran spojení patice/hlavice s podpěrami, tam kde neprochází zavětrování.
- Zkontrolovat dotažení klínů u patice a zajistit je hřebíky.
- Vymezit nežádoucí volný prostor mezi zajišťovanou konstrukcí a hlavicí/paticí např. klíny.
- Provést závěrečnou kontrolu funkčnosti VERTIKÁLNÍ PODPĚRY.