Řezání koncových ploch vzpěr se provádí na obou koncích trámu dle zvoleného úhlu sestavy. Konce trámu se seříznou tak, aby vznikly opěrné plochy pro zarážku (případně klíny) a zemní/stěnový trám.
Způsob seříznutí konců trámu je závislá na typu sestavy. U ŠIKMÝCH VZPĚR/RAKER se standardně pracuje v režimu úhlů 45° a 60°, u ŠIKMÝCH PODPĚR je nutno aplikovat úhel individuálně dle podmínek na místě zásahu.
Řezání koncových ploch se provádí v místech, aby byla dodržena stanovena aplikační délka vzpěry.
45° – Optimální úhel sestavy vůči poměru vertikálních a horizontálních sil působící na sestavu. Tento úhel sestavy se doporučuje pro tvorbu většiny sestav. Seříznutí na obou koncích vzpěry je totožné (45°/45°). K vyznačení řezaných ploch v požadovaných úhlech se doporučuje používat speciální pravítka viz obrázky níže.
60° – V tomto úhlu je sestava více namáhána ve vertikálním směru, což zvyšuje nároky na pevnost sestavy (především horní zarážky) a stěnový kotevní systém. Výhodou oproti úhlu 45° je dosažení větší výšky opěrného bodu tzv. INSERTION POINT a menší nárok na manipulační prostor před konstrukcí, seříznutí na obou koních není totožné. Úhly se nanáší na oba konce trámu (60°/30° nebo 30°/60°). K vyznačení řezaných ploch v požadovaných úhlech se doporučuje používat speciální pravítka viz obrázky níže.
