Stabilizační sestavy se kotví ke stěnám, stropům nebo podlahám poškozeného objektu, aby zajistily bezpečný přenos zatížení, zabránily posunu či kolapsu sestavy a vytvořily prostorově tuhý a stabilní systém. Ve většině případů se stěnové kotvení aplikuje tam, kde nosný prvek sestavy není v kolmé pozici vůči konstrukci.
Všechny typy šikmých vzpěr (RAKERŮ) – kotvíme do stěnových trámů (do stěn):
ŠIKMÁ VZPĚRA/RAKER – ZÁKLADNÍ
ŠIKMÁ VZPĚRA/RAKER – NAD PŘEKÁŽKOU
ŠIKMÁ VZPĚRA/RAKER – LETMÝ
ŠIKMÁ PODPĚRA SVISLÁ – kotvíme do hlavic (do stropní konstrukce):
ŠIKMÁ PODPĚRA NAKLONĚNÁ – kotvíme do hlavic (do stropní konstrukce):
Doporučené typy stěnových kotev:
- ocelové průvlakové kotvy
- ocelové kotevní šrouby
- ocelové tyče (roxory)
- spínací závitové tyče (DYWIDAG)
INSTALACE Z VNĚJŠÍ STRANY
- spínací závitové tyče (DYWIDAG)
INSTALACE Z VNITŘNÍ STRANY
Doporučené podmínky instalace stěnových kotev:
V rámci nouzového zajištění staveb budou kotvy často používány v rozporu s návodem výrobce k jejich použití. V takových případech jsou však zatěžovány převážně ve střihu, nikoli tahem kolmo na stěnu, a proto i v méně soudržném materiálu splní svou funkci.
Výběr místa kotvení:
- Kotvy se instalují do míst s nejvyšší soudržností materiálu. Je nutné se vyhýbat výrazně poškozeným oblastem (např. praskliny, trhliny).
Technické požadavky:
- Minimální průměr kotev je 12 mm.
- Minimální hloubka vetknutí do stěny je 10 cm.
- Do jednoho konstrukčního prvku (např. stěnového trámu) se instalují vždy alespoň dvě kotvy.
- U ŠIKMÉ VZPĚRY/RAKER – LETMÝ v některých případech postačí instalovat pouze jednu kotvu.
Roznášení zatížení:
- Pokud je materiál nesoudržný, je nutné přenést zatížení na větší plochu pomocí roznášecích desek (např. z překližky).
Bezpečnostní zásady:
- V případě zvýšeného rizika pádu konstrukce se kotva instaluje pouze z vnější strany budovy.
- Pokud nehrozí riziko pádu vnitřních konstrukcí, doporučuje se k zajištění svislých konstrukcí použít spínací závitové tyče DYWIDAG, které se upevňují maticemi z obou stran konstrukce.